25. 7. 2008
Celou dobu, co mám Jonáše doma, jsem se rozhodovala, zda-li ho na sedačku pustím nebo nepustím. Rozhodování bylo dlouhé a velmi obtížné, přece jen z něj vyroste velký pes, který zabere půlku mého byť dosti velkého "otomanu".
Ale když ono je to tak fajn, když se k vám večer přitulí váš věrný společník při sledování oblíbeného televizního pořadu a vy nemusíte k němu na zem... 
Takže z fotek asi vidíte, že mé prvotní rozhodnutí, že pes na sedačku nepatří, pozbylo na platnosti a kromě postele už může tedy všude... 
